tag:blogger.com,1999:blog-6053805779761377855.post5394415145520836828..comments2019-07-22T23:51:42.153+02:00Comments on Nature Of The Soul: (Ne)rovnováhaFalcora Sardëhttp://www.blogger.com/profile/11221173409549637234noreply@blogger.comBlogger2125tag:blogger.com,1999:blog-6053805779761377855.post-24488770158227823962015-04-09T08:36:34.047+02:002015-04-09T08:36:34.047+02:00To je hezká naučená fráze. Hezky se poslouchá, vyp...To je hezká naučená fráze. Hezky se poslouchá, vypadá v pořádku, ale co za ní skutečně je? Věc individuální.<br />Spousta lidí bere za špatné, když se řekne, že musí druhým pomáhat, ale právě v tom je velký rozdíl.<br />Lidé - nebo zůstaneme u většiny - pomáhají právě ze zištných důvodů. Protože od toho něco očekávají.<br />A nemyslím tím zrovna "jen" dobrý pocit. Myslím tím, že očekávají, že ten komu pomohou, jim bude do smrti vděčný a podle toho se bude i chovat. Jak, když si druhé nenápadně kupují.<br />Obhajobou toho, kdo pomáhá za tímto účelem je právě naučená fráze - pomáhám, protože chci a ne protože musím.<br />Tím neříkám, že zrovna ty tím člověkem jsi - nevím, kdo jsi, pro mě jsi stále "jen" anonym, který přišel, přečetl a reagoval na to, co mu přišlo podstatné a možná zrovna nesmyslné, když já použila slovo musím.<br />Protože systém nás programuje, jak nás programuje a tak nás naučil říkat klasické fráze, co strašně krásně vypadají, ale ve výsledku jsou jedno. Hlavně, že je známe, obhajujeme se jima, ale svůj rozum necháváme v pozadí a na povrch vyplouvá to, co nám systém řekl, že je v pořádku a správně, což ale v pořádku není.<br /><br />Já se třeba snažím řídit dle své intuice a svého srdce a pokud říkám, že pomáhat musím, vím zdaleka proč to říkám a mohu si to dovolit.<br />Nesnažím se říkat věci, tak jak programuje systém, ale tak jak je cítím a vnímám.<br /><br />Nerada dělám něco, co dělat musím a většinou mě to od dané činnosti odradí. Ale, co se týká pomoci druhým, je jiná záležitost.<br /><br />Musím pomáhat, protože cítím, že je to tak správně, že je to mé poslání, že to mé vědomí, nitro, uvědomění, vyžaduje pro další svůj rozvoj a tím pádem i rozvoj ostatních, které potkám.<br />Tím, že druhým to pomáhá, je sice dobrý pocit, krásná věc, ale pokud to nebudu cítit správně - budu to dělat špatně a ze špatných důvodů a brzo na takovou pomoc nedojedu jen já, ale ti, kterým jsem pomoci chtěla.<br />Hlavně od toho nic neočekávám.<br />Dá práci se odprostit od toho, aniž by jsme něco očekávali, ale je to omezující, není to čisté, ale narušené.<br />Pomáhá se přeci s dobrým úmyslem a jen v dobrém úmyslu můžeme pokračovat.<br />Dále to pak většinou končí, že se lidé rozhádají, protože pomáhající očekával vděčnost, chování se dle toho a ten, jemuž byla pomoc poskytnuta to bral více méně jako samozřejmost.<br /><br />Neznám moc lidí, co pomáhají čistě "jen" proto, že nic nečekají. Je těžké sáhnout sám do sebe a říct si pravdu, proč tak činíme.<br /><br />Nemluvím tady o lidech, kteří jedou pomáhat do Afriky, Ameriky mezi šamany atd. To bych spíš řadila jako zvláštní téma, co si zaslouží větší pozornost, uvědomění.<br /><br /><br />Falcora Sardëhttps://www.blogger.com/profile/11221173409549637234noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6053805779761377855.post-21261339673542565052015-04-01T18:38:48.557+02:002015-04-01T18:38:48.557+02:00ja ostaním poho protže mohu ... ne že bych musel a...ja ostaním poho protže mohu ... ne že bych musel ale mohu a chci ... Anonymousnoreply@blogger.com